(No Ratings Yet)

 Loading ...

A začal magický rok 2010, kdy všichni predikují pomalu konec světa, potácíme se v mediálně přiživované krizi, odevšad slyšímě, jak se naše planeta mění a tak nezbývá, než očekávat, že se nic z toho, o čem se mluví nesplní.

Rok 2009 pro mě začal kousek po začátku vyhazovem z práce, kterou jsem dělal rád dva dlouhé roky. Ironií bylo, že to bylo na den přesně ob dva roky, co mě přijali. Vystřídalo se vedení v Aerotaxi a já byl obtížný mluvka, který kritizoval co neměl. Ono se nikdy nevyplácí jít proti výše postaveným v jakékoliv firmě, ale na druhou stranu, vše zlé je pro něco dobré a tak to bylo i pro mě. Chopili se mě přátelé a tak jsem mohl zůstat u letadel. Přesunul jsem se na nové působiště na Vodochody, kde jsem dostal na starost letový park FlyingClubu. Povedlo se nám z Ameriky přez půl světa přelétnout dalším letadlem, jehoš klopotná cesta z Floridského slunce, přez Arktidu nebyla bez problémů. Letadlo, navyklé na teplo, začalo v Arktidě stávkovat a tak jsem si zkusil, jaké to je z obýváku s pomocí telefonu a mailu koordinovat dodávku náhradního dílu do nejsevernější části Kanady. Potom jsem byl už paradoxně na druhé straně barikády přítomen uvedení tohoto letadla v Aerotaxi do provozu v Evropských podmínkách, jeho kompletnímu rozebrání, složení, testů a dalších věcí. V době psaní tšchto řádek, je letadlo téměř hotové a je otázkou několika týdnů, kdy bude létat po českém nebi. Měl jsem možnost zrealizovat nákup malého letadla pro výsadky v Bulharsku na konci června a jeho přelétnutí do ČR. Jde o skoro až neuvěěřitelné zkušenosti, které jsou odměnou za to, že jsem opustil stabilní místo a vydal se cestou, která je dobrodružnější, ale mnohem více nelineární a trnitá.

V červnu se mi úspěšně oženil bratr a tak jsem měl v tomto roce i premiéru toho, jaké to je být na svatbě. Na mojí si musím ještě nějakou tu chvíli počkat Přez léto jsem s pomocí kolegů dolétal licenci Soukromého pilota, o které jsem psal podrobně zde. No a potom začal létat všemožné technické přelety a sbírám hodiny. V této době se mi povedlo nasbírat okolo 80 hodin, což je pro někoho smešně málo, ale pro mě vcelku značný skok dopředu, oproti letům minulým. V létě mě z dvouleté letargie v bytě vytrh první kolega, který odešel, pak nový nájemník a pak finálně mladý pár lidí, kteří nahradili v říjnu i jeho. Tečku tomu dali sami majitelé baráku, když nás v prosinci výkázali za novým bydlením, kam se za týden musíme přestěhovat, takže o zábavu bylo více než postaráno. Aby toho nebylo málo, tak se mi v průběhu roku stávaly také různé technické problémy, jako je třeba uvaření auta, roztržení čerpadla v motoru a tak dále, takže jsem místo dovolené, opravoval tuhle starou plechovku co mém, aby ještě chvíli držela pohromadě. Takže defakto z pohodlného života, kdy mi zbývalo i relativně dost peněz, jsem se dostal do situací, kdy jsem si zkusil, jaké to je nemít vůbec nic. Zkušenost je to vskutku zajímavá, ale nikterak příjemná To byl tedy můj rok 2009 v kostce a pro všechny lidi, kteří se možná přečtou tyhle stránky, ať je 2010 rok plný pozitivních věcí, které si přejeme asi všichni a pro piloty a jiné letce, ať má mnoho hodin ve vzduchu, jako je doufám budu mít i já