počet přečtení :6567
(No Ratings Yet)

Loading...

Cestovni lvicek je muj maly plysak, ktereho si sebou vozim vsude, kam jezdim. Je to skladny kamarad, ktery prez den hlida muj polstar, aby se vecer usidlil na okne, policce a nebo na mobilu, kdy zlouzi jako velmi dobre tlumitko zvoneni a prichozich zprav. Ne ze by jich bylo v posledni dobe nejak prehnane, ale i tak mu vzdy vecer svitilo brisko, jak jsem se naposledy kouknul, kolik mame hodin 🙂 No a tak se mnou take tenhle lvik odletel na zacatku ledna do Irska, kam jsem se rozhodl jit zkusit tamni praci, ktera byla vsude tak proslavena a tolik o ni napsano. Odlet uz sam o sobe zacal tim, ze jsme proletli vichrici a pristani se podobalo vice nez melo spise jizde na kolabsujici Horske draze. To, ze jsme smykovali na draze bych jeste pobral, ja se koneckoncu celkem dobre bavil, narozdil od zbytku letadla, ale potom nasledovalo nechutne cekani na kufry a az po cirka 2 hodinach jsme je dostali s tim, ze se jim pri tom “pristani” zasekli kargo dvere a oni e nemohli otevrit. Jo holt nas Irsko uvitalo krasnym pocasim 🙂 Prvni weekend a nasledujici dny jsme venovali usilovnemu hledani mozne prace a odtud zacalo nase martyrium v Dublinu. Ono totiz Irsko je zeme otevrena Evrope temer od pocatku a ikdyz jeste nebyla, bylo to stejne jedno, protoze jisty narod, ktery zije na sever od nas (ne zase moc) provedl hromadnou migraci a tak jsme ke svemu neskonalemu uzasu zjistili, ze ac v oficialne anglicky mluvici zemi, neslysime okolo sebe nic jineho, nez Cestine celkem podobny (bohuzel) jazyk – Polstinu.

Polaci obsadili Dublin a nejspise i cele Irsko. Jsou vsude. Bez rozdilu toho, jestli jsem sel do obchodu, na letiste, k benzinove pumpe, do skladu Tesca, do Tesca, za Tesco, proste byli uplne vsude. Nejsem xenofobne zalozen, spise jsem smutny z teto situace. Polaci ovladli uplne Warehouse skladiste, temer veskere pozice v obchodech, ktere jsou jakoby “startovni” pozice pro prijizdejici cizince, dokonce i managerske posty, kdy uz po nikom nechteji Anglictinu (stale jsme v Irsku !!!), ale schopnost domluvit se v Polskem kolektivu. Nakonec jsem chodil smutne po Dublinu a nasem okoli ve ctvrti zvane Swords a snazil se najit alespon nekoho, s kym bych si promluvil anglicky.
Nakonec jsem se do anglicky mluvici spolecnosti samozrejme dostal a to prez nase pratele Jeffa a Janice, kteri nas vzali mezi sve pribuzne a na ochutnavku Guinesse. Hospudka byla nacpana k prasknuti a tamni zakon o absolutnim nekoureni v hospode pravidelne vyhanel kuraky ven, kde si zabafali a zase sli klabosit dovnitr. No a hle, cely vecer jen libozvucna anglictina, zadna polstina. Oni na to polaci totiz nemaji, aby utraceli v hospodach, takze poradaji vesmes pitky doma. S tim mam sve zkusenosti uz z Anglie, kdy polaci, pokud nebyli pozvani do hospody sli velmi zridka. Bohuzel, ac jsem mezi polaky nasel i velmi chytre a vzdelane lidi, byla drtiva vetsina z nich vypocitava a k nam, cechum i celkem neprivetiva. Vetsina z nich, kteri prichazeli do Irska nevladla anglictinou a cekali zazrak v podobe prace od do a slusne placene. Bohuzel se jim to diky obrovske komunite i dari a tak maloktery polak bude bezcilne chodit od podniku k podniku a zkouset praci. Nemaji to zapotrebi, bohuzel. Cesi a Slovaci jsou zastoupeni pomerne pomalu. Mam v Irsku sveho kamarada a ten me seznamil s partickou lidi, kteri tam uz nejaky cas ziji. nemaji to lehke, delaji od nevidim do nevidim, ale to je koneckoncu to, s cim pocitali. Nase eskapada trvala necely mesic. Postupne jsme rezignovali na to neco najit, protoze co nezaplnili Polaci, v houfech okupovali Pakistanci. Ackoliv nechapu, jak se do Irska legalne dostavaji, protoze nemaji (pokud se nepletu) povoleni k praci, ale je fakt, ze se s Polakama svorne doplnuji a pracuji, az je kolem tmavo.
Musel jsem se usmivat, kdyz jsem videl nechutne spinaveho Pakistance, jak jde po ulici a umastenyma rukama pojida hranolky, ktere vyndava z jeste spinavejsiho saka a k tomu z druhe ruky prikusuje tak asi pul kila sunky. Takhle jsem ho na sve cigaretove pauze pred barakem pozoroval kam pujde a s udivem vesel do jednoho baracku kousek od naseho vchodu a vzapeti se z toho sameho vchodu jemu v ustrety vyritila tak asi 20-ti clena rodinka a za hlasiteho hlaholu pripominajici gdakani a handrkovani krocanu zase zabouchli dvere zevnitr. Naprostym protikladem tomuto clovickovi byl mlady Pakistanec, ktery pracoval v jedne personalni agenture, kam jsem sel. Elegantni, vzdelany, naprosto perfektne obleceny a s briskni anglictinou. Tomu byla radost podat ruku a velmi zajimave s nim hovorit. Bohuzel vetsine jeho krajanu bych to neudelal, coz je smutne. No a proc jme vlastne byli neuspesni? Protoze jsme nebyli schopni a uprimne, ani ochotni se prizpusobit dannym podminkam. Jen pro priblizeni, nas najem za bytecek 2+1 (jeden pokoj dvojluzko) cinil v prepoctu na nase 36 000 Kc mesicne (1200 €) mesicne. Plus minus nejake to eurko, ktere zalezelo na uctech. My tam bydleli 3, takze to znamenalo cca 340 € na jednoho. Prumerna vyplata v Irsku je 10 € na hodinu. Ale o tom si, pratele, nechte rovnou zdat, pokud nejste luxusni programatori, animatori, ci jinak zdatni v IT a nemluvite absolutne briskne anglicky. Ja sam mam skvele portfolio a velmi dobrou anglictinu se statni zkouskou, ale ani nahodou, ze bych neco takoveho nasel. Co uz je realne, ze budete delat za 8,50 € hrubeho na hodinu (to je minimalni mzda) a placena bude jen ta oficialni sichta, tedy 8,5 hodiny. Jenze nebudete delat jen tohle, normalka je, ze sefovi “date k dobru” jeste nejakou tu hodinku navic. To je preci samozrejmost. Nelibi? tak mazej, tady stoji fronty jinych. Tak to je, to je hola realita. No a tim se zakonite dostavame k otazce vyplaty, ktera nebude nejvyssi, protoze nejspise budete dojizdet. A to je taky setsakra draha zalezitost. TIm vyvstava otazka, jestli v tom bytecku budete jen 3, protoze se vzrustajicim poctem lidi, klesaji naklady. Vsichni uz tusi, kam tim mirim, urcite komunity lidi jsou ochotny bydlet doslova v tlupach, jen aby neco nasetrili…
Takhle to chodi, to jsem si zazil na vlastni kuzi, ale nemusi to byt vsude stejne. Mozna jsme jen meli smulu, mozna prijeli ve spatny mesic, mozna, mozna, mozna… Faktem je, ze me tento vylet stal dost penez, ale zkusit se to muselo 🙂 V soucasne dobe mam sve plany, o kterych vi jen malo lidi. Take jsem poznal nekoho, kdo me velmi, velmi zaujal, protoze ma stejny nazor na vec, jako mam ja – na cestovani a zivot v zahranici. Tahle osubka, pokud si tohle nekdy precte, snad se nebude cervenat a nebo nebude nastvana, ale uprimne doufam, ze pokud nam nevyjde to, co mame v planu, opravdu udela to, o cem jsme si povidali 🙂 To je ale uchylna veta, co? Vetsine lidi neda smysl, ale to nevadi 🙂 takze uvidime, kdy zase seberu lvicka, zabalim ho do krosny ci kufru a odeslu ho v zavazadlovem prostoru na prosluneny jih Evropy a nebo zeby na uplne jiny kontinent? Kdo vi…