Archive for the ‘Cestování a cestopisy’ Category
Bulharsko, Montana. Místa, kde turisté nejsou
V březnu roku 2009 mě Honza v jedné hospůdce povídá, že by potřeboval pro jednoho klienta nějaké letadlo na seskoky. Malého vrtuláčka, ať se po něčem podívám. A tak slovo dalo slovo a o 3 měsíce později jsme vybrali krásnou Cessnu 207 v para verzi v Bulharsku a vydali se jí koupit. Tím to celé začalo a můžu říci, že cesta to byla více než zajímavá
Létání na Floridě aneb kupujeme letadlo
Jak tomu titulek napovídá, měl jsem možnost se podívat do země za oceánem, kam jsem byl pozván svými přáteli, abych jim pomohl s koupí letadla. Vše začalo, když jsem si v neděli večer s Honzou dolétal další úlohu v privátním pilotovi a v letadle, při pilování techniky pilotáže jsme povídali o všem možném, až přišla řeč na to, že budou kupovat už regulérní letoun v Americe. A tak se zrodil hektický plán, který nakonec k mé radosti vyšel.
Read the rest of this entry »
Rhodos
Na Rhodos jsme prileteli 12.5.2006 v brzkych rannich hodinach po noci ztravene na Norimberskem letisti. Uvitalo nas krasnych 25 stupnu, coz po jarnim pocasi ve Stredni Evrope byla pomerne prijemna zmena. Nase prvni cesta vedla z letiste Diagoras taxikem do hlavniho mesta Rhodu a tam jsme s Mirkem a Vladou pockali na prichod nasich budoucich zamestnavatelu u potapecske akademie Waterhoppers. Ta se stala nasi bazi na nasledujicich 6 mesicu. Prvni den byl v ramci zajistovani ubytovani, okoukavani okoli a nekrestansky drahe snidane v pristavu
Zabydleli jsme se v Tassos apartmens na nejspise nejvyssim miste hlavniho mesta, protoze jsme prni mesic museli splhat skoro 3 Km do kopce. Rano to slo, ale vecer, kdyz je clovek zmlacen z prace, to uz bylo horsi. Ale dalekost toho mista nam zajistovalo naprosto unikatni panorama na mesto, ktere jsme meli jako na dlani. Kazde rano jsem mohl sledovat, jak se lode rybaru plouzi zpatky okolo pobrezi a naopak, jak vetsi lode a obrovske trajekty jedou do pristavu dale v mori. Protoze jsme meli okna na vychodni stranu, za tureckym pohorim byl o to krasnejsi vychod slunce. Do naseho druheho bydleni – tam kde jsme pak ztravili zbytek pobytu jsme se prestehovali az v cervnu a to uz bylo primo v srdci stareho mesta v Rhodu
Anglie, penize, kamaradi a Recko
Cestovni lvicek, zvlastni Dublin a okruhem do Cech…
No a tak se mnou take tenhle lvik odletel na zacatku ledna do Irska, kam jsem se rozhodl jit zkusit tamni praci, ktera byla vsude tak proslavena a tolik o ni napsano. Odlet uz sam o sobe zacal tim, ze jsme proletli vichrici a pristani se podobalo vice nez melo spise jizde na kolabsujici Horske draze. To, ze jsme smykovali na draze bych jeste pobral, ja se koneckoncu celkem dobre bavil, narozdil od zbytku letadla, ale potom nasledovalo nechutne cekani na kufry a az po cirka 2 hodinach jsme je dostali s tim, ze se jim pri tom “pristani” zasekli kargo dvere a oni e nemohli otevrit. Jo holt nas Irsko uvitalo krasnym pocasim
Prvni weekend a nasledujici dny jsme venovali usilovnemu hledani mozne prace a odtud zacalo nase martyrium v Dublinu. Ono totiz Irsko je zeme otevrena Evrope temer od pocatku a ikdyz jeste nebyla, bylo to stejne jedno, protoze jisty narod, ktery zije na sever od nas (ne zase moc) provedl hromadnou migraci a tak jsme ke svemu neskonalemu uzasu zjistili, ze ac v oficialne anglicky mluvici zemi, neslysime okolo sebe nic jineho, nez Cestine celkem podobny (bohuzel) jazyk – Polstinu.



