(No Ratings Yet)
Loading...
24.5.-27.5.2012 se uskutečnil Karlovarský pohár v Letecké akrobacii na letišti Přílezy u města Toužim. Já jsem se poprvé v životě zúčastnil akrobatické soutěže v kategorii Sportsman a tak bych rád přiblížil, co taková soutěž obnáší 🙂
Sportsman je nejnižší stupeň, kterým každý akrobat začíná. Do soutěže jde s tím, že umí spojit akrobatické figury do celkových obrazců a zalétat je ve vymezeném prostoru pro soutěž, kterému se říká “Box”. To je čtverec 1x1x1 km, tedy na šířku i na výšku. Box je usazen spodní hranou 600m nad terénem a sahá do 1600m. To je spodní a vrchní hranice, do které se musí pilot vejít. Na ploše letiště byly obrovské plachty, které vymezovaly hrany Boxu a uprostřed byl referenční kříž – přesný střed. V tom se odehrává vše, cokoliv se vyletí mimo, pod a nebo nad, tak je penalizováno nekompromisními rozhodčími, kteří sokolím zrakem sledovali nás, jak se předvádíme na obloze. Závod se stává z několika sestav. Povinná sestava je to, co pilot zná z oficiálního uveřejnění – zpravidla z kraje roku – a má možnost se jí libovolně naučit a potrénovat. Dále se pro Sportsmeny létají už jen tzv Tajné sestavy. Ta je uveřejněna v den závodu, nejlépe hned po ranním briefingu. Není možné se jí naučit jinak, než že si jí pilot “nachodí” na zemi a pak naostro zalétne hned z oleje. Nás čekalo za 3 dny létání celkem 5 sestav, 1 povinná a 4 tajné. Proto se čas na Toužimském letišti nesl ve znamení lidí, kteří pro lajka podivně chodili po zemi a jakoby tancovali, obraceli se na záda a točili na místě s papírkem v ruce. To je pozemní tréning sestavy, kde skoro tanečním krokem pilot promýšlí let rovně, piruety značí vývrtky a pochodování vzad se zakloněnou hlavou zase let na zádech. Dívání se pod různými úhly na oblohu už je jen třešnička na dortu, kdy se každý z nás snažil zapamatovat, pod jakým úhlem má být letadlo vůči zemi a hned na to zase vůči obloze 🙂
Na začátku se vylosovalo pořadí, které určilo, jak kteří piloti budou za sebou startovat. Někdo tak vyhrál možnost sledovat při sestavě, kterou poletí za chvíli, své kamarády a dostal tak pomyslnou výhodu. Na zemi jsme se pak v hloučcích na trávě navzájem informovali, kudy že to fouká, kam to snáší a komu se co nepovedlo a nebo naopak povedlo. Sportsman je o tom, aby piloti předvedli základní akrobacii, která se Extrám a jiným letadlům vyšších kategorií nemohla rovnat, ale přesto má své kouzlo, kdy si mladí akrobaté poměří před sudími své možnosti a ihned dostanou hodnocení, jak se jim to podařilo. Box, který na zemi vypadá ohromně se najednou ze dvou kilometrů zmenší na miničtvereček, jehož trefování a nevylétávání z něj se rovná jakémusi kulečníku na obloze, ale přece jsem se nakonec, stejně jako ostatní z mé kategorie, kteří začínali, poměrně obstojně trefoval ze strany na stranu, uměl už si i v zatáčce na zádech neplést stranu na kterou mám letět a být schopen na sebe plynule navazovat jednotlivé figury.
Naše kategorie létala na celkem třech typech letadel. Nejhojněji bylo zastoupeno letadlo Zlín 526, imatrikulace OK-LAC, na kterém jeho pilotka dosáhla druhého místa a v jejím případě se rozhodně nedá říci, že první místo uteklo “o prsa”, protože to bylo maximálně o ten knoflík na tričku 🙂 Druhý byl Zlín Z-142, OK-LNB, kterého létal jeho jediný pilot a také závod za kategorii Sportsman vyhrál, ale opravdu jen o anténu za kormidlem. A posledním typem, na kterém jsem létal i já, byl letoun Bellanca Decathlon, imatrikulace OK-DEC, který je pro mě i cvičným letounem a za tu dobu, co jsem začal létat “kotrmelce”, tak se stal i mým oblíbencem.
Celý pohár nebyl jen o výsledcích, ale hlavně o pěkné podívané, kterou nám organizátoři dopřáli a o porovnání schopností, předání zkušeností a vůbec o seznámení se s jinými nadšenci, které už létání rovně dávno přestalo bavit 🙂
Takže uvidíme na Mistrovství České republiky, do té doby je ještě hodně co trénovat. Vlastně je pořád co trénovat 🙂
Něco málo fotek ZDE