počet přečtení :18620

(2 votes, average: 2.50 out of 5)

Loading...
Jak tomu titulek napovídá, měl jsem možnost se podívat do země za oceánem, kam jsem byl pozván svými přáteli, abych jim pomohl s koupí letadla. Vše začalo, když jsem si v neděli večer s Honzou dolétal další úlohu v privátním pilotovi a v letadle, při pilování techniky pilotáže jsme povídali o všem možném, až přišla řeč na to, že budou kupovat už regulérní letoun v Americe. A tak se zrodil hektický plán, který nakonec k mé radosti vyšel.

V neděli jsem si vyplnil žádost o vízum a v rekordní době 2 dnů jsem odcházel s vízem v pase. No a začal maratón ostatních věcí jako dovolená, vyměnit měnu a pobalit co jsem našel po pokoji. Odlétali jsme v sobotu odpoledne a po 12-ti hodinách letu přistáli v Atlantě. Zničení z letadla jsme si museli počkat na spoj do Jacksonvillu už na Floridě a tam jsme také po pár dalších hodinách přistáli. Aby nebylo té cestě konec, čekalo nás ještě pár hodin v autě směr Daytona Beach.
Tohlě město se stalo naší základnou po další týden a něco, odkud jsme se vydávali na naše poutě po Floridě. Naše cesta nebyla dovolená, spíše pracovní, ale i tak se na tu dovolenou dostalo, ikdyž do povalovací se plážové idylky Egyptů a Tunisek to mělo hodně daleko. Daytona byla báze nejen hotelová, ale odtud jsme měli i pujčené letadla a létali po celé Floridě. Ne proto, že by to bylo kdovíjaké dobrodružství, ale proto, že na vytipovaných lokacích jsme si vybírali letadlo, které by splnilo klientovi přání a autem to prostě bylo příliš daleko. A tak jsme se poprvé vznesli směr Orlando v malém Piperu Cherokee a odletěli si obhlédnout první kousek, který se shodou okolností stal naším vyvoleným a favorizoval odzačátku až do konce. Krásna Cessna 414A Chancellor v perfektním stavu s vybavením, které se dá sehnat jen málokde. První den jsme si zvykali na časový posun a tak jsme to po pár hodinách zabalili a letěli domů a po obkličkování několika lokálních bouřek i dorazili na domovské letiště. Amerika je rájem pro letce a přeje jim po všech stránkách. Nejen obrovským výběrem strojů, ale i zázemím a systémem. Létat může prakticky každý a je to velmi dosažitelná záležitost prakticky y jednoho, dvou jejich platů, což se u nás poštěstí opravdu málokomu. Téměř všechny dráhy jsou betonové a v perfektním stavu, viděl jsem jen jednu travnatou a ta byla ponejspíše soukromá, takže i to nejlokálnější letišťátko má svojí betonovou dráhu. A že některé stojí za to, to jsme se přesvědčili hned druhý den. Po dalším letadélku v Tallahasee jsme nabrali kurz Cedar Key. Po téměř hodinovém letu na rozhraní Mexického zálivu a bažin na pobřeží jsme dolétli k ostrůvku Cedar Key. Key ostrovy jsou známé po celé Floridě (nejznámější jsou Key West na jihu) a tenhle měl jen velmi malou dráhu a malinkaté městečko. Protože to bylo mezi zbylým osazenstvem letadla známé místo, prostě jsme si zaletěli na oběd. Už přiblížení je zážitek, protože runway opravdu neoplývá délkou a pro naše druhé letadélko Quartz Mountain Aerospace 11E to bylo tak tak pro bezpečné přistání. Tropické palmy a postarší paní coby AFIS a taxikář v jednom nás dovezla do městečka, přímo do hospůdky. Detail je, že jsme si jí objednali už ze vzduchu po rádiu 🙂 Po chutném steaku, což je asi to nejlepší, co může USA nabídnout z jídla, jsme se vydali opět do Daytony. Vždy večer se něco dělo a tak jsme se tentokráte vydali na motoristický festival, kdy se na 3 dny uzavře střed města a přiburácí tisíce motorek z celé Ameriky. Nejsem žádný extra fanda do těxhto strojů, ale tady mi to prostě nedalo je neokukovat. A nejen je, všudypřítomé mladé holky, které k silným strojům patří také stály za to. Já osobně jsem jim říkal “výběr Ameriky“, protože jinak je to běs a hrůza, co chodí po ulicích a po barech. Ale to je jen věc názoru, který se může lišit u lidí 🙂 Motorky byly skvělé a jídlo a pití také, ale klima celkem ubíjející, neřkuli těžkou rockovou muziku, které také neholduji. Další den jsme oblétli Geinsville a s ním i poslední nabídky, než jsme kývli na první a vyvolenou Cessničku a kolegové jí koupili. Tím jsme doskákali po Floridě v letadélku a po povinnostech mojich i kolegů dopoledne jsme se váleli na plážích Atlantického oceánu a já se pokoušel o velmi neumělé surfování, které bylo spíše rytím v písku a pak ježděním na vlnách. To nejhezčí ale mělo teprve přijít, tedy alespoň z mé strany a na co jsem se těšil celou dobu. No a tím byla nedělní návštěva Kennedyho Vesmírného střediska. Nemá smysl popisovat jaké to je stát u rakety Saturn V, která vynesla Apollo 11 na měsíc a nebo koukat do Raketoplánu, to se musí zažít a tak doporučuji omrknout fotky v galerii 🙂
Náš čas se naplnil a tak po sluncem zalitém týdnu a tropických vedrech jsme se opět odebrali do letadla směr zasmušilé Čechy. Prožil jsem tam krásnou dovolenou, která nebyla poslední v Americe, okusil jsem si tropické klima, vlhko a teplo, když doma už mrzlo, koukal na živé krokodýly v přírodě a vůbec si užíval se skvělou partou lidí, kterým tímto děkuji, že mě vzali sebou.
Kdo by měl nějaký dotaz, učiňte tak v diskuzi, budu se těšit a v dalším článku…