(3 votes, average: 5.00 out of 5)
Loading...
Rozhodl jsem se nakonec napsat sem takového průvodce výcvikem Soukromého pilota letounů s tím jak jsem si to a jak si to pomalu procházím já. Začínám psát jakýsi seriál o tom, jak jsem se vydal do kokpitu motorového letadla 🙂
Počátek: Září roku 2007.
To jsem se napevno rozhodl, že už mám vše, co jsem potřeboval k tomu, abych mohl zahájit výcvik. Rozhodl jsem se pro Aeroklub Kolín a to z konkrétně několika důvodů. Prvně, nikdy jsem ještě v Kolíně nebyl, ale směrodatných pro mě bylo několik věcí. Kolega mi poradil, abych začal létat až do sóla na letadle, které mě “naučí létat”, tedy jak mi bylo vysvětleno – jdi létat na Zlína. No a tak jsem dal pro začátek přednost tříbodovému přistávání a hezkému letadélku Zlín 226 OK-JGD na Kolínském letišti. My máme jako Aerotaxi v provozování i několik Cessen (C172 OK-COK, C210T Centurion OK-CIC) a pro OK-COK jsem se rozhodl potom na navigační lety a dokončení licence. Takže to jsem si vybral letadla a co a jak. Dále je nutné si zajistit instruktora a potřebnou dokumentaci k létání. Takže jsem opět využil kolegů ve firmě a protože jsou instruktoři, budou mě učit létat oni (jména zveřejnit nemůžu, nemám k tomu povolení 🙂 ) a tím je vyřešeno to, kdo se mnou bude v letadle. Dále jsem si sehnal Učebnici pilota a pak letecký zákon. To prozatím stačí, protože stejně 90 % věcí už znám a téměř denně něco málo probereme v práci. Tím chci říci, že jsem si většinu věcí ani shánět nemusel a probírám to s kolegy, proto kdo nemá práci u letadel, případně s nimi není denně ve styku, asi mu to takhle nepůjde 🙂
Co dále? Teď důležité rozhodnutí ohledně Medical prohlídky. Pokud se člověk chystá jít profi cestou, stejně mu nezbývá, než si 1-st medicall class udělat tak nebo tak, ale na Privátního pilota není nutná, tam stačí 2-nd medicall class, tedy 2. třída a ne první. Absolvoval jsem si už několikráte první třídu na ULZ, takže vím, že jí dostanu a proto jsem se zatím nehrnul do toho, abych si jí hned udělal a vzal jsem si druhou. Ne ani tak z hlediska pohodlnosti, ale čistě prozaického, tedy ušetřit nějaký čas na Initial a hlavně nějakou korunku 🙂
1. třída stojí 6500 Kč Initial (vstupní) prohlídka, zatímco 2. třída 2450 Kč, což je docela podstatný rozdíl. Takže jsem se zamluvil na prohlídku na ULZ a musím řící, že jsem dostal téměř měsíc čekací dobu. Takže nepodceňovat termíny 🙂 Co a jak se děje na ULZ, to zde popisovat nechci, vydalo by to na samostatný článek a stejně to nikomu moc k ničemu nebude, takže si tím každý projde sám. Ale pakárna na půl dne to je a přičteme-li k tomu 14-ti hodinový hlad předtím, no nic moc. Ale ULZ je nutné zlo a každý pilot si jím projde.
Průkaz omezeného radiofonisty. To je další pakárna na úřadě, ale tentokráte na ČTU. To je jakýsi test, který prokáže o člověku, že je schopný komunikovat ve vyduchu a zná pravidla létání. Takže prakticky řečeno – nadrtíme se nazpaměť. Konkrétně je potřeba se naučit tyto testy (né zase všecko (!!), jen co je nutné) a pak si podat přihlášku na jeden z vyhlášených termínů, které si najdeme zde. Pak zaplatíme 400 Kč za zkoušku, uděláme jí a jdeme domů. “Peace a cake” by řekl kamarád, ale opět, nepodceňovat termíny.
A blížíme se ke konci, kde zbývá uvést to podstatně, ne-li nejpodstatnější ze všeho. Mít dostatek peněz. Nemá asi smysl se pouštět do létání, když na to nemám. To je jen rada, protože když pak půl roku nelétám, hodně se zapomíná a musí se opakovat i to, co už bylo odlétáno…
Summary:
1x prohlídka 2450 Kč
1x Radiofonista 400 Kč
1x Logbook na lety 1000 Kč
Poplatek Aeroklubu a vklad cca 20 000 Kč
Letová hodina – cca 3000 Kč
Takže než jsem si sedl do letadla, zaplatil jsem zhruba 26 000 Kč. S tím je nutno počítat a jinde to asi nebude o nic lepší.
Pokračování příště.